Zažil a přežil jsem crash test hyundai coupe

Dneska jsem si vyzkoušel udělat crash testy se svou Hyundai Coupe 2.0i FX. Já jsem přežil, auto skončilo na vrakovišti.

Když si někdy na internetu prohlížím fotografie z bouraček, kde vidím rozmlácená auta, nikdy to není zrovna příjemný pocit a vyvolává to ve mně jakýsi pocit bezradnosti.

Dneska jsem zažil podobnou havárii na vlastní pěst, když jsem totálně rozmlátil svou hyundai.
Jel jsem z Veselí nad Moravou do Strážnice a abych nemusel jezdit přes město, tak jsem jel přes obce Kozojídky a Žeraviny. Bohužel jsem moc daleko nedojel.

Pokud někdo tuto cestu zná, tak určitě ví, že když se odbočuje z Kozojídek na Žeraviny, je tady opravdu nepřehledná a prudká pravotočivá odbočka, ve které se musí téměř zastavit, aby šla projet.

Dále stav vozovky je zde opravdu hrozný. Dvě auta se vedle sebe vejdou jenom tak tak a silnice je samá díra, protože tudy jezdí traktory Nicméně je zde konec obce a tudíž povolena 90 km/hod.

Zmiňovanou zatáčku jsem projel bez problému a pomalu, ale za zatáčkou jsem přidal plyn. Bohužel mi do protisměru vyjelo auto, které jelo téměř uprostřed oné úzké silnice a jeho řidič se ani nesnažil mě uhnout a sjet víc ke kraji.

Abych se mu já vyhnul, musel jsem sjet z vozovky, kde byl štěrk, tráva a asi 20 cm spád., Zatím všechno vypadalo v pořádku a myslel jsem si že mám auto pevně v rukou, ovšem problém nastal až když jsem se chtěl s autem vrátit na vozovku. Přední kola vyjela (přední náhon) ale zadek zůstal mimo silnici. Tím pádem se celé auto dostalo do smyku.

Ještě jsem se snažil vyrovnat kola a auto vrátit zpět na silnici, bohužel jsem dostal opět smyk a vyletěl na druhou stranu silnice. Když už vypadalo v pořádku, tak najednou…..

Nezastavil mě ani betonový sloup s osvětlením

Najednou se přede mnou zjevil sloup elektrického vedení (klasický betonový sloup, který je zevnitř vystužený železnými pruty).V rychlosti jsem si uvědomil, že tohle nedopadne dobře a připravil jsem se na náraz. Všechno se semlelo v několika málo vteřinách.

Náraz to musel být pořádný, protože mě ani tento betonový sloup nezastavil. Vrch (asi čtyřmetrový kus betonu s lampou nahoře) sloupu odletěl o několik metrů dál a spodek sloupu zůstal zakopaný v zemi.

Ale to pořád nebylo všechno. Jakmile jsem projel sloupem, zabodl jsem přední kapotu do země a celé auto přes ni přeletělo na střechu, kde se ještě chvilku točilo a konečně se zastavilo.

Vyproštění z auta

Konečně jsem si začal pořádně uvědomovat co se stalo. Rozhlídl jsem se kolem sebe a viděl jsem jenom kouř, kterého bylo plné auto (byl to kouř prej z airbagu a z chladící kapaliny, ale to já jsem nevěděl).

Naštěstí jsem nezačal panikařit, ale přemýšlel jsem jak se co nejrychleji dostat ven. První co bylo, jsem se musel dostat z pásu, ve kterém jsem visel hlavou dolů. Bohužel pás nešel odepnout, protože jsem měl pohmožděnou ruku a navíc jak jsem v něl byl zavěšen, tak jsem nemohl zmáčknout knoflík pro jeho odepnutí.

Po několika pokusech jsem se zapřel jednou rukou o strop auta a druhou se mi podařilo pás odepnout. Následoval další pád, způsobený díky gravitaci.

Rozlídl jsem se kolem sebe a pokusil se otevřít dveře řidiče. Ty byly bohužel úplně zničené a nešlo s nima hnout. Musel jsem se pokusit vylézt od spolujezdce.

Tyto dveře vypadali v pořádku, ale otevřít taky nešli, protože jak jsem později zjistil, byly zaryty v zemi. Několikrát jsem se marně pokusil vykopnout sklo, ale neúspěšně, když tu náhle se dveře sami od sebe otevřeli.

Otevřel je neznámí řidič, který po otázce zda jsem v pořádku zase nasednl do auta a odjel. Tímto mu děkuji.

Mezitím jsem v rychlosti prohlídnul auto a začal přemýšlet co důležitého jsem měl uvnitř.

Notebook.

Rychle jsem se vrhnul zpět do auta, kde byl ještě pořád kouř a dohlednost několik desítek centimetrů. Začal jsem rychle hledat notebook, který původně ležel na místě spolujezdce. Našel jsem jej po několika vteřinách vzadu pod kufrem.

Naštěstí šel zapnout. Aspoň že tak.

Mezitím se kolem začali sbíhat lidi z JZD, kterému jsem zničil plot. Prej to byla pěkná rána.
No ani se nedivím.

Na lince 158 mi bylo sděleno že policie už je na cestě, ale jednou až z 25 km dalekého města, takže tam hned tak nebudou.

Atrakce pro lidi

Když jezdím v autě, tak jezdím oblečený jenom v triku, popřípadě mikině, nebo svetru. Bohužel byla docela zima a než policie přijela byl jsem promrzlý na kost.

Navíc řidiče, kteří kolem projížděli nenapadlo zastavit a zeptat se, zda jsem v pořádku, ale maximálně zastavili, udělali si fotku auta, fotku mě a jeli dál.

Naštěstí mezi tím přijelo několik kamarádů, kteří mi půjčili nějaké oblečení a vyjádřili slova uznání ve stylu: „Když se na to tak koukám, tak se divím že vůbec žiješ“.

Policie všechno důkladně zapsala, vyměřila a mě nezbylo nic jiného než zavolat odtahovou službu a auto nechat převést na vrakoviště.

Závěrem

Není to první autonehoda, kterou jsem zažil, ale je to první autonehoda, při které jsem řídil. Minule jsme dopadli hůř, to jsme skončili všichni v nemocnici.

Tentokrát se mi nic nestalo, až na naraženou ruku, několik škrábanců a naražené záda.

Holt to vypadá, že Hyundaie jsou docela bezpečné auta.